Bytová problematika

v Praze 4, 11, 12, Libuši a Kunraticích i v matičce Praze

  • 24. 1. 2021 - Marta Semelová - Zvyšování nájmů schované za nábytkovou banku
  • 6. 10. 2020 - Zpětné hypotéky (Petr Kaifoš)
  • 8. 7. 2020 - Nevěřte slovům pirátů (Marta Semelová)
  • 19. 12. 2019 - Bytové spoluvlastnictví (Petr Kaifoš: hypertext pro stránky OV KSČM Praha 4)
  • únor 2019 - Šikana písnických na pokračování (Marta Semelová)

Zvyšování nájmů schované
za nábytkovou bankou

 Dostupnost bydlení v hlavním městě je jeden z největších problémů. Byty jsou drahé, nájmy vysoké, související náklady na bydlení, jako je vodné a stočné, plyn a elektřina, svoz odpadů jakbysmet. Není divu, že se do finančních problémů dostává mnoho lidí. Mladí, kteří si chtějí založit rodinu, senioři, jejichž důchod nestačí ani na pokrytí základních potřeb, rodiny s dětmi, jež neví, co dřív zaplatit, mladí lidé opouštějící dětské domovy. Podle ředitele Centra sociálních služeb Praha každý rok vyjde z ústavní péče tisíc mladých lidí, z nichž čtvrtina skončí bez domova. To je start do života ve "svobodné" kapitalistické společnosti! Bytů se staví málo, obecní a družstevní výstavba skomírá. Kde jsou ty časy, kdy socialistická výstavba pokryla potřeby obyvatel, kdy bylo významnou měrou podporováno státní i družstevní bydlení. Přidělování bytů zdarma a směšné výše nájmů v tehdejší době dnes vypadá jako utopie. A přesto to byla skutečnost.

Současná realita je jiná. Poznání, že privatizace bytového fondu byla fatální chybou, na kterou doplácíme dodnes, přichází hodně pozdě. Svěření bytové výstavby a vlastnictví městské infrastruktury soukromým majitelům a developerům přináší zisky akorát do kapes soukromníků a zahraničních firem. Bydlení to lidem nezlevní. A bylo to právě bydlení, které bylo jedním z hlavních témat všech politických stran před volbami. Těch slibů, výkřiků a hesel. Dnes se tomu musí člověk jen hořce pousmát. Přitom by se mohlo zdát, jak to myslí pražská koalice s lidmi dobře. Zřídila dokonce nábytkovou banku, kam mohou lidé vozit nepotřebné kusy nábytku. To má pomoci chudším lidem, kteří si potřebují zařídit byt a nemají na to. Nic proti tomu, každá pomoc určitě dobrá. Jen mi to nejde dohromady s dalším počinem pražské koalice, v níž za bytovou problematiku zodpovídá radní za Piráty. O co jde? Město se rozhodlo zvýšit nájemné v městských bytech na 164 korun za metr čtvereční v centru Prahy a 132 korun za metr čtvereční mimo centrum. A pak se páni radní diví, že centrum je vybydlené a z bytů mimo toto centrum se například starší lidé raději odstěhují na chalupu mimo Prahu. Na bydlení v hlavním městě jim totiž příjem nestačí. A nejen jim.

Marta Semelová, předsedkyně KV KSČM Praha

Zpětné hypotéky

Slovo hypotéka zakotvilo v 21. století mezi slovy, týkajícími se bydlení. Noviny "metro" dne 2. září 2020 otiskly inzerci nové formy bydlení, nazvaného "zpětná hypotéka" či "renta z nemovitosti". Inzerce navazuje na nabídku, jíž před časem dostali vlastníci bytů na Jižním Městě dopisy do svých poštovních schránek. V dopisech nabízela jedna advokátní kancelář odkup bytových jednotek od jejich vlastníků za řádově milionové částky.

Jednoduše lze "zpětnou hypotéku" popsat, jako postoupení vlastnictví bytové jednotky za úplatu a záruku doživotního ponechání bydlení postupujícího v postoupeném bytě. Úplatou získané peníze může postupující použít ke zkrášlení svého dalšího života. Jako každá zajímavá věc má i tato své nevýhody. Stojí za to zamyslet se nad některými z nich.

Za prvé jde o trvanlivost bydlení, které je v Praze kýžené a předmětem spekulace podnikatelů. Každou smlouvu lze vypovědět, anebo změnit její obsah. Může se stát, že vztah, zaručující při uzavření jistotu doživotního bydlení, nabude neočekávané změny pozdější úpravou, docílenou v souladu s právním řádem.

Dalším hlediskem je běžně opomíjená skutečnost, že vlastnictví bytu je pouze menší částí bytového vlastnictví. Dům, v němž se byt nachází, představuje větší hodnotu, než prostor bytu, včetně jeho veškerého vybavení. Byt je nepředstavitelný bez statických prvků, jež ho drží pohromadě, chrání před okolím, rozvodů, které doň přivádí teplo, elektřinu, plyn, signál televize a internetu, kanalizační sítě, odvádějící z něj odpady. Tato skutečnost bránila až do roku 1994 zapsání vlastnictví bytu fyzickým nebo právnickým osobám. Československý majetkový právní řád do té doby znal jen vlastnictví domu, ať už rodinného nebo činžovního. Příslušný zákon z roku 1994 použil ke změně tohoto pohledu, platného od vzniku Československa, cestu rozdělení domu na tzv. jednotky podle bytové plochy jednotlivých bytů či garáží. Současně s rozdělením domu na jednotky uložil vlastníkům bytů povinnost být podle zákona členy společenství vlastníků jednotek. Podílet se v poměru velikosti bytů na správě a údržbě částí domu, sloužícím všem vlastníkům společně. Týž princip převzal současně platný občanský zákoník do podoby tzv. bytového spoluvlastnictví.

Dům obvykle stojí na pozemku, který, stejně jako společné části domu, patří vlastníkům jednotek v poměru velikosti vlastněných bytových ploch. Na hodnoty společných částí a pozemku míří podnikatelský záměr "zpětné hypotéky". Získá-li někdo prostřednictvím "zpětných hypoték" nadpoloviční většinu majetkových hlasů ve společenství vlastníků jednotek, může sám rozhodovat o stavebních, uživatelských a finančních změnách, které se dotknou uživatelů, majících ve vlastnictví zbývající část.

Dílčí otázkou nabytí vlastnického práva k objektu, sloužícímu pro bydlení je pronajímání bytů zahraničním pracovníkům. Pobyt bez rodiny, přátel a národní kultury vrhá lidi do závislostí na nešvarech. Jeden nebo několik takto pronajatých bytů dokáže udělat squat z celého domu a podstatně snížit bezpečnost občanů, bydlících v okolí. V Praze na Jižním Městě zastupitelstvo několikrát řešilo podobné případy. Zpravidla pod tlakem nespokojených občanů, avšak bez možnosti poskytnutí jiného bydlení dotčeným lidem.

Z hlediska důsledků sametové revoluce je "zpětná hypotéka" obrácený proces toho, který probíhal na přelomu 20. a 21. století. Tehdy se z nájemníků státních a podnikových bytů stávali bytoví družstevníci. Z bytových družstevníků po splacení pohledávek, vázajících se na jejich byty, stali soukromí vlastníci bytů se společnými částmi domů, a v příznivých případech pozemků, nalézajících se pod těmito domy. Motivem této změny, která výrazně zasáhla do majetkové, politické a technické struktury obytných celků, byla snaha pojistit si vlastní bydlení proti spekulacím podnikavých jedinců.

Kdo přistoupí na "zpětnou hypotéku", změní se z vlastníka na nájemníka bytu. Jeho bydlení přestane probíhat ve vlastní nemovitosti a změní se na smluvní užívání cizí věci.

Petr Kaifoš - 6. 10. 2020

Informace z červencového jednání zastupitelstva HMP
2. 7. 2020

Nevěřte slibům pirátů

Hádky a spory ve vedení města neberou konce. Hádá se nejen koalice s opozicí, ale jak psi se rvou mezi sebou i jednotlivé koaliční strany (Piráti, TOP 09-STAN-KDU-ČSL-Spojené síly pro Prahu, Praha sobě). Na posledním jednání pražského zastupitelstva v červenci to bylo kvůli družstevnímu bydlení. Díky neschopnosti radních a nevůli schválit toto téma na program jednání zastupitelstva je družstevní bytová výstavba opět v nedohlednu. Přitom v programovém prohlášení Rady HMP slibují koaliční strany, že zlepšit dostupnost bydlení je jeden z jejich hlavních cílů. Zavazují se podpořit výstavbu realizovanou stavebními bytovými družstvy či neziskovými subjekty, a to zejména poskytnutím vhodných pozemků (např. formou pronájmu). Nejde však jen o družstevní výstavbu, ale také o byty městské. I na to programové prohlášení pamatuje, když se zavazuje, že tyto byty bude pronajímat občanům Prahy, kteří vzhledem ke svým příjmům nedosáhnou bez podpory na tržní nájem bytu - zejména seniorům, rodinám s dětmi a znevýhodněným, a dále občanům, kteří vykonávají důležité profese (učitelé, policisté, strážníci, hasiči atd.).

Tolik sliby, nyní realita. Na zmiňovaném zastupitelstvu jsem kvůli bydlení interpelovala radního Adama Zábranského (Piráti). Hlavní město se totiž v rozporu se svými proklamacemi rozhodlo nájmy v městských bytech zdražit. A nejedná se o zanedbatelnou částku, půjde až o trojnásobek nájmů současných, z nynějších 56 - 73 Kč/m2 se vyšplhají na 132-164 Kč/m2! K tomu rostou poplatky za svoz odpadů, energie, za vodné a stočné, potraviny a další základní životní potřeby. Navíc mnohé rodiny v době koronavirové krize přišly o nemalou část svých příjmů, mají dluhy, hrozí jim exekuce. Přitom městské byty jsou určeny právě pro ohrožené skupiny obyvatel, pro nízko a středně příjmové, pro rodiny s dětmi, samoživitelky, seniory, osoby se zdravotním postižením. Piráti brzy zapomněli na své sliby. Radní Adam Zábranský se dokonce proti obsahu mé interpelace ohradil s tím, že jsou to právě oni, kteří po letech našli odvahu nájmy v městských bytech zvýšit.

Pro KSČM toto chování žádnou odvahou není! Je to odírání těch, kteří už nemají, kde brát. Je to hazard s lidskými životy, který povede k nárůstu chudoby (včetně dětí), k vystěhovávání, protože lidi na nájmy mít nebudou, k nárůstu bezdomovectví. Bydlení se jako pirátská vlajková loď pod tíhou dávno zapomenutých slibů pomalu potápí i s celou koaliční osádkou.

Naše řešení jde jiným směrem: stavět městské a družstevní byty s nižším nájemným (na 1 000 obyvatel 60 nájemních bytů; výstavba 8 000 bytů ročně), zastropovat nájmy (75 Kč/m2), regulovat náklady na bydlení a zdanit prázdné a investiční byty spekulantů.

Marta Semelová, předsedkyně KV KSČM Praha

Bytové spoluvlastnictví

Petr Kaifoš: hypertext pro stránky OV KSČM Praha 4

Třicet let po 17. listopadu 1989 přineslo obrovské změny v bydlení. To přestalo být nárokem a změnilo se na službu, polykající velkou část příjmů obyvatel. Důsledkem uskutečněných změn je též mnoho desítek tisíc bytů v Praze 4, nalézajících se v osobním vlastnictví lidí. Majitelé na ně mají smlouvy o nabytí, registrované Katastrálním úřadem. Registrace je součástí ochrany vlastnictví, za kterou jeho držitelé platí každoročně České republice daň z nemovitosti.

Domy, v nichž se nalézají byty v osobním vlastnictví, jsou rozděleny na Jednotky a každý dům s jednotkami existuje Prohlášení, jehož originál je uložen také v Katastru nemovitostí ČR Obsahuje kromě jiného rozhraničení co je jednotka, a co jsou Společné části domu . Rozhraničení je důležité například pro řešení sporu, zda to či ono mají při opravě či rekonstrukci platit spoluvlastníci domu dohromady, anebo pouze vlastník jednotky.

Jednotka je tvořena tím, co se běžně nazývá byt, dále podílem na společných částech domu, jimiž je střecha, zdi, chodby, rozvody vody, tepla, plynu, kanalizace, televizního signálu atd. Do jednotky se počítá také podíl na pozemcích pod, a okolo domu, bylo-li jejich vlastnictví řádně vypořádáno mezi předcházejícím a současnými vlastníky.

Vlastníci jednotek mají jako spoluvlastníci nemovitosti postavení, nesrovnatelné s dřívějšími nájemci státních nebo podnikových bytů či uživateli družstevních bytů. Situace vlastníků jednotek je blízká vlastníkům rodinných domků.

Vlastníci jednotek jsou členy Společenství vlastníků jednotek.

Některé jednotky jsou ve společném jmění manželů nebo jiné ve spoluvlastnictví více dědiců. V takových případech musí v činnosti společenství vystupovat jeden člověk. Není-li tomu tak, považuje zákon za nulitní úkony jednotlivých spoluvlastníků dané jednotky.

Společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, zapsaná u příslušného soudu. Zápis lze nalézt na internetu v obchodním rejstříku. Součástí zápisu jsou kromě jiného složení výboru společenství, historie voleb a odstupování členů výboru.

Problémem mnoha společenství je nalézt vlastníky jednotek, ochotné převzít úkol zajistit chod poměrně složitého systému, jímž je dům, obývaný stovkami lidí s často protichůdnými zájmy. Občas vlastníci jednotek v představě zamění osobu, vykonávající správu domu za Výbor společenství. Ten je však jediný orgán, schopný jménem společenství uzavírat a plnit závazky, týkající se společných částí domu.

Jednotky

Občanský zákoník říká:
"Jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

Prohlášení

Občanský zákoník říká:

"Při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoň
a) údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území,
b) údaje o jednotce, zejména
1. pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání,
2. určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky,
3. velikost podílů na společných částech,
c) jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich.

Má-li rozdělením vzniknout alespoň pět jednotek, z nichž mají být alespoň tři ve vlastnictví tří různých vlastníků, uvedou se v prohlášení i náležitosti stanov společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství vlastníků"). Nevznikne-li v souvislosti s rozdělením společenství vlastníků, určí prohlášení správce pravidla pro správu domu, pravidla pro užívání společných částí a příspěvky na náklady spojené se správou domu a pozemku.
K prohlášení se přiloží půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů."

Společné části domu

Občanský zákoník říká:

"Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.
Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání."

Společenství vlastníků

Občanský zákoník říká:

"Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.
Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech."

Výbor

Občanský zákoník říká:

"Nejvyšší orgán společenství vlastníků je shromáždění. Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Zřídí-li stanovy další orgány, nelze jim založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu."

Stanovy

Občanský zákoník říká:

"Stanovy obsahují alespoň
a) název obsahující slovo "společenství vlastníků" a označení domu, pro který společenství vlastníků vzniklo,
b) sídlo určené v domě, pro který společenství vlastníků vzniklo; není-li to možné, na jiném vhodném místě,
c) členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování,
d) určení orgánů, jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkčního období, jakož i způsobu svolávání, jednání a usnášení,
e) určení prvních členů statutárního orgánu,
f) pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí,
g) pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.

Stanovy vyžadují formu veřejné listiny. To neplatí, zakládá-li se společenství prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám ujednáním ve smlouvě o výstavbě."Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Porro quisquam est qui dolorem ipsum quia dolor sit amet consectetur adipisci velit sed quia non numquam eius modi tempora incidunt ut labore et dolore magnam aliquam quaerat.

Šikana písnických na pokračování

Marta Semelová
    Možná si vzpomínáte na kauzu sídliště Písnice, jehož nájemníci dlouhé měsíce bojovali za to, aby mohli v klidu bydlet ve svých domovech. Původně šlo o podnikové byty z 80. let pro zaměstnance převážně energetických závodů. Ti se na základě smluv zavázali odpracovat určitou dobu v podniku a také odpracovat zdarma desítky hodin brigád na zvelebení sídliště. Poté a po splacení bytů platbou nájemného na ně měly být byty převedeny. Přišel však listopad 89 a slibům bylo odzvoněno. Byty byly v devadesátých letech spolu se souvisejícími pozemky převedeny zdarma do vlastnictví firmy ČEZ, která měla pro nájemníky jen stále rostoucí nájem.

    V roce 2003 nabídl ČEZ byty k odprodeji. Aby vyhověli urychlenému řízení, založili nájemníci družstvo, prodali pod cenou své chaty a auta, brali si nevýhodné úvěry. Vzápětí ČEZ prodej zastavil.

    Před třemi lety přišla od této vskutku důvěryhodné, na blaho občanů myslící firmy nový dopis. Ze strohých vět se písničtí opět dověděli, že se byty budou prodávat. Podmínky však byly nastaveny tak, že bylo téměř vyloučeno, aby si je mohli koupit nájemníci. Na sídlišti zavládl strach. Strach, kdo byty koupí, strach ze zvyšování nájmů, obavy, že přijdou o střechu nad hlavou. A tak založili spolek "Moje Písnice" a začali jednat. Jako komunističtí poslanci a zastupitelé jsme se jim snažili maximálně pomoci. Interpelace na předsedu vlády, na ministry, primátorku hlavního města i příslušné radní, oslovení poslanců napříč politickým spektrem, zařazení k projednání ve sněmovních výborech i na pražském zastupitelstvu, návrh, aby byty koupilo hlavní město, které by lidem dalo jistotu stabilního a dostupného bydlení, účast na demonstracích spolu s místními občany, medializace. Všechno nakonec dopadlo tak, že byty byly v roce 2017 prodány společnosti CIB Rent, která hned zvýšila nájmy o několik tisíc. Zvýšení nájemného však limituje občanský zákoník, a tak se písničtí opět začali bránit. Další jednání, další soudy.

    Zatím poslední kapka zastrašování a šikany dopadla na rodiny před nedávnem. Některým nájemníkům přišla do schránek výpověď s tím, že se musejí do tří měsíců vystěhovat. Důvod? Prý se opakovaně dopouštějí ve vztahu k pronajímateli protiprávního jednání tím, že podali žaloby o určení vlastnictví. Domáhají se rozhodnutí, že CIB Rent Písnice není vlastníkem, protože podle zákona o vlastnictví bytů, který v době převodu bytů stále platil, je nebylo možné převést na nikoho jiného, než na jejich uživatele. Zato nyní přichází prachobyčejná pomsta ze strany firmy, jejíž cynismus zřejmě nezná mezí. Řešit spor soudní cestou je asi v současném "demokratickém" státě nepřípustné. Ostatně za vše mluví arogantní komentář této firmy směřující vůči písnickým starousedlíkům: " Nájemce, kteří úmyslně poškozují náš majetek, naše práva, a nakonec i naše jméno, v našich bytech nechceme." A tak se ptám: Tohle je to vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí? Není tomu náhodou přesně naopak?