Vybrané dokumenty                          z naší historie 1914 - 1977

Od Františka Josefa a jeho Mým národům! k Prohlášení Charty 77

  • 28. 7. 1914 - Mým národům - vyhlášení válečného stavu se Srbskem (1. světová válka)
  • 30. 5. 1918 - Pittsburská dohoda - Česko-Slovenská dohoda
  • 18. 10. 1918 - Washingtonská dohoda - Prohlášení československé samostatnosti
  • 28. 10. 1918 - První zákon Národního výboru
  • 14. 11. 1918 - 1. schůze Národního shromáždění československého 14. listopadu 1918
  • 29. 9. 1938 - Mnichovská dohoda s dodatky a prohlášeními 
  • 5. 4. 1945 - Košický vládní program 
  • 27. 7. 1968 - Dva tisíce slov
  • 5. 1. 1977 - Prohlášení Charty 77.

28. července 2014

František Josef I. - Mým národům

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil nejmilostivěji vydati tento Nejvyšší vlastnoruční spis a manifest:

Milý hrabě Stürgkhu

Vidělo se Mi, naříditi ministru Mého domu a věcí zahraničních, aby oznámil královské srbské vládě, že mezi mocnářstvím a Srbskem nastal stav válečný.

V této osudné chvíli jest mi potřebou, obrátiti se Svoje milované národy. Nařizuji vám tudíž, abyste přiložený manifest veřejně vyhlásil.

V Lázních Išlu, dne 28. července 1914

František Josef v. r.

Stürgkh v. r.

30. května 2018

Česko-Slovenská Dohoda, uzavretá v Pittsburghu. Pa., dňa 30. mája 1918. 

Predstavitelia slovenských a českých organisácií vo Spoj. Štátoch, Slovenskej Ligy, Českého Národného Sdruženia a Sväzu Českých Katolíkov, porokovali za prítomnosti predsedu Česko-Slovenskej Národnej Rady profesora Masaryka, o česko-slovenskej otázke a o našich posavádnych programových prejavoch a usniesli sa nasledovne:
* Schvaľujeme politický program usilujúci sa o Spojenie Čechov a Slovákov v samostatnom štáte z Českých Zemí a Slovenska.
* Slovensko bude mať svoju vlastnú administratívu, svoj snem a svoje súdy.
* Slovenčina bude úradným jazykom v škole, v úrade a vo verejnom živote vôbec.
* Česko-slovenský štát bude republikou. Jeho Konštitúcia bude demokratická.
* Organisácia spolupráce Čechov a Slovákov vo Spojených Štátoch bude podľa potreby a meniacej sa situácie, pri spoločnom dorozumení, prehĺbená a upravená.
* Podrobné ustanovenia o zariadení česko-slovenského štátu ponechávajú sa osvobodeným Čechom a Slovákom a ich právoplatným predstaviteľom.
Albert Mamatey, Ján Janček ml., Milan Getting, Ján Pankuch, rev. Jozef Murgaš, rev. Ján Kubašek, Ondrej Schustek, T. G. Masaryk, Karel Pergler, Dr. L. Fisher, B. Simek, J. J. Zamrhal, Hynek Dostál, Vojta Beneš, rev. Inncent Kestl, Jan Straka, Ivan Bielok, rev. Oldř. Zlámal, Michal Bosák, H. H. Miko, Ignác Gessaz, Karlovský, rev. Pavel Šiška, J. A. Ferenčík, Josef Martínek

V této vážné chvíli, kdy Hohenzollernové nabízejí mír, aby zastavili vítězný postup spojeneckých armád a zabránili rozdělení Rakousko-Uherska a Turecka, a kdy Habsburkové slibují federalizaci říše a autonomii nespokojeným národům, podrobeným jejich vládě, my, československá Národní rada, uznaná vládami spojeneckými a vládou americkou za prozatímní vládu československého státu a národa, v plném souhlasu s prohlášením českých poslanců, učiněným v Praze dne 6.ledna 1918 (poznámka č. 1), a vědomi si toho, že federalizace a tím více autonomie neznamenají ničeho pod habsburskou dynastií, činíme a prohlašujeme toto naše prohlášení nezávislosti.

...
Dáno v Paříži, dne 18.října 1918.
profesor T. G. Masaryk, předseda ministerské rady a ministr financí,generál, Dr. Milan Štefánik, ministr národní obrany, Dr.Edvard Beneš, ministr zahraničních věci a ministr vnitra

Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby zachována byla souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti toto: 

Národní výbor vydal dnes 28. října první zákon:
Samostatný stát československý vstoupil v život. Zachována souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven nerušený přechod k novému státnímu životu.
Národní výbor jménem československého národa jako výkonný státní svrchovaný orgán nařizuje:
I. článek: Státní formu československého státu určí národní shromáždění ve srozumění s československou národní radou v Paříži jako orgán jednomyslné vůle národa. Než se tak stane, vykonává státní svrchovanost národní výbor.
II. článek: Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti.
III. článek: Všechny Úřady státní, zemské, župní, okresní a obecní jsou podřízeny národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle stávajících platných zákonů a nařízení.
IV. článek: Zákon tento nabývá platnosti dnešním dnem.
V. článek: Předsednictvu národního výboru se ukládá, aby tento zákon provedlo.

Dáno v Praze, 28. října 1918
Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, Dr. Alois Rašín, Dr. František Soukup, Dr. Vavro Šrobár v.r.

Dr. Kramář (zvoní): "Slavné národní shromáždění! Z příkazu Národního výboru zahajuji Národní shromáždění. Nám všem dmou se prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ. Od první chvíle, kdy rozpoutala se lítice válečná, věřil a doufal, že nyní konečně dojíti musí své svobody a samostatnosti."

Těmito slovy bylo dne 14. listopadu roku 1918 zahájeno první zasedání československého Revolučního národního shromáždění v pražském Rudolfinu.

Na prvním zasedání dne 14. listopadu došlo ke zvolení nejen předsedy shromáždění (stal se jím sociálně-demokratický poslanec František Tomášek), místopředsedů a vlády pod vedením Karla Kramáře, ale zejména byl zvolen prezident československé republiky. Naprosto jednomyslně a očekávaně se jím v nepřítomnosti stal Tomáš Garrigue Masaryk.

Revoluční národní shromáždění ukončilo po 14 měsících intenzivní legislativní práce svoji činnost dne 29. února 1920, kdy byla schválena nová tzv. únorová ústava, nahrazující dosavadní provizorium. Nové Národní shromáždění se pak již sešlo na základě výsledků přímých voleb a byla tak zahájena éra skutečné parlamentní demokracie samostatného československého státu

29. září 1938 - Mnichovská dohoda

Dodatek k dohodě - Mnichov 29. září 1938
Vláda Jeho Veličenstva Spojeného království a francouzská vláda se připojily k uvedené dohodě na základě toho, že stojí za nabídkou obsaženou v odstavci 6 anglicko-francouzských návrhů z 19. září, týkajících se mezinárodní záruky nových hranic československého státu proti nevyprovokovanému útoku.
Jakmile bude upravena otázka polských a maďarských menšin v Československu, dají Německo a Itálie také záruku Československu.

Dodatečné prohlášení - Mnichov 29. září 1938
Čtyři přítomní předsedové vlád se shodli na tom, že se výbor předpokládaný v dnešní dohodě bude skládat ze státního tajemníka německého ministerstva zahraničí, velvyslanců Anglie, Francie a Itálie akreditovaných v Berlíně a z jednoho člena, kterého určí československá vláda

Dodatečné prohlášení - Mnichov 29. září 1938
Předsedové vlád čtyř mocností prohlašují, že se problém polské a maďarské menšiny v Československu, pokud nebude vyřešen do tří měsíců ujednáním mezi příslušnými vládami, stane předmětem další schůzky zde přítomných šéfů vlád čtyř mocností.

Dodatečné prohlášení - Mnichov 29. září 1938
Všechny otázky, které se vyskytnou při předávání území, spadají do příslušnosti mezinárodního výboru.

5. dubna 1945 -
Košický vládní program

27. června 1968

2000 slov, které patří dělníkům, zemědělcům,
 úředníkům, umělcům a všem. 

5. 1. 1977 - Prohlášení Charty 77