Bydlení

bez bytu to není jaksi ono

Bytová problematika

v Praze 4, 11, 12, Libuši a Kunraticích i v matičce Praze
  • 24. 1. 2021 - Marta Semelová - Zvyšování nájmů schované za nábytkovou bankou
  • 6. 10. 2020 - Zpětné hypotéky (Petr Kaifoš)
  • 8. 7. 2020 - Nevěřte slovům pirátů (Marta Semelová)
  • 19. 12. 2019 - Bytové spoluvlastnictví (Petr Kaifoš: hypertext pro stránky OV KSČM Praha 4)
  • únor 2019 - Šikana písnických na pokračování (Marta Semelová)

Základní podmínky KSČM pro toleranci vlády

6. Zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení
a podpora výstavby obecních bytů

Zpětné hypotéky

Slovo hypotéka zakotvilo v 21. století mezi slovy, týkajícími se bydlení. Noviny "metro" dne 2. září 2020 otiskly inzerci nové formy bydlení, nazvaného "zpětná hypotéka" či "renta z nemovitosti". Inzerce navazuje na nabídku, jíž před časem dostali vlastníci bytů na Jižním Městě dopisy do svých poštovních schránek. V dopisech nabízela jedna advokátní kancelář odkup bytových jednotek od jejich vlastníků za řádově milionové částky.

Jednoduše lze "zpětnou hypotéku" popsat, jako postoupení vlastnictví bytové jednotky za úplatu a záruku doživotního ponechání bydlení postupujícího v postoupeném bytě. Úplatou získané peníze může postupující použít ke zkrášlení svého dalšího života. Jako každá zajímavá věc má i tato své nevýhody. Stojí za to zamyslet se nad některými z nich.

Za prvé jde o trvanlivost bydlení, které je v Praze kýžené a předmětem spekulace podnikatelů. Každou smlouvu lze vypovědět, anebo změnit její obsah. Může se stát, že vztah, zaručující při uzavření jistotu doživotního bydlení, nabude neočekávané změny pozdější úpravou, docílenou v souladu s právním řádem.

Dalším hlediskem je běžně opomíjená skutečnost, že vlastnictví bytu je pouze menší částí bytového vlastnictví. Dům, v němž se byt nachází, představuje větší hodnotu, než prostor bytu, včetně jeho veškerého vybavení. Byt je nepředstavitelný bez statických prvků, jež ho drží pohromadě, chrání před okolím, rozvodů, které doň přivádí teplo, elektřinu, plyn, signál televize a internetu, kanalizační sítě, odvádějící z něj odpady. Tato skutečnost bránila až do roku 1994 zapsání vlastnictví bytu fyzickým nebo právnickým osobám. Československý majetkový právní řád do té doby znal jen vlastnictví domu, ať už rodinného nebo činžovního. Příslušný zákon z roku 1994 použil ke změně tohoto pohledu, platného od vzniku Československa, cestu rozdělení domu na tzv. jednotky podle bytové plochy jednotlivých bytů či garáží. Současně s rozdělením domu na jednotky uložil vlastníkům bytů povinnost být podle zákona členy společenství vlastníků jednotek. Podílet se v poměru velikosti bytů na správě a údržbě částí domu, sloužícím všem vlastníkům společně. Týž princip převzal současně platný občanský zákoník do podoby tzv. bytového spoluvlastnictví.

Dům obvykle stojí na pozemku, který, stejně jako společné části domu, patří vlastníkům jednotek v poměru velikosti vlastněných bytových ploch. Na hodnoty společných částí a pozemku míří podnikatelský záměr "zpětné hypotéky". Získá-li někdo prostřednictvím "zpětných hypoték" nadpoloviční většinu majetkových hlasů ve společenství vlastníků jednotek, může sám rozhodovat o stavebních, uživatelských a finančních změnách, které se dotknou uživatelů, majících ve vlastnictví zbývající část.

Dílčí otázkou nabytí vlastnického práva k objektu, sloužícímu pro bydlení je pronajímání bytů zahraničním pracovníkům. Pobyt bez rodiny, přátel a národní kultury vrhá lidi do závislostí na nešvarech. Jeden nebo několik takto pronajatých bytů dokáže udělat squat z celého domu a podstatně snížit bezpečnost občanů, bydlících v okolí. V Praze na Jižním Městě zastupitelstvo několikrát řešilo podobné případy. Zpravidla pod tlakem nespokojených občanů, avšak bez možnosti poskytnutí jiného bydlení dotčeným lidem.

Z hlediska důsledků sametové revoluce je "zpětná hypotéka" obrácený proces toho, který probíhal na přelomu 20. a 21. století. Tehdy se z nájemníků státních a podnikových bytů stávali bytoví družstevníci. Z bytových družstevníků po splacení pohledávek, vázajících se na jejich byty, stali soukromí vlastníci bytů se společnými částmi domů, a v příznivých případech pozemků, nalézajících se pod těmito domy. Motivem této změny, která výrazně zasáhla do majetkové, politické a technické struktury obytných celků, byla snaha pojistit si vlastní bydlení proti spekulacím podnikavých jedinců.

Kdo přistoupí na "zpětnou hypotéku", změní se z vlastníka na nájemníka bytu. Jeho bydlení přestane probíhat ve vlastní nemovitosti a změní se na smluvní užívání cizí věci.

Petr Kaifoš - 6. 10. 2020